20. dubna 2022
Obecné články
Rád bych touto otevřenou zpovědí poděkoval členům realizačního týmu, tedy koučce Kláře Drábkové a creatorovi Martinu Kontrovi za možnost a šanci navrátit se skrze Poradnu pro handicapované k plnohodnotnému životu.
Tento můj životní příběh, který není mimochodem nic jednoduchého, je realizačnímu týmu dobře znám, jelikož byl již několikrát vyslechnut a bylo k němu podáno mnoho dobrých rad. Rád bych poděkoval za umožnění rozhovorů s projektovou psycholožkou, které mi v mnoha situacích byly velice nápomocné a já jsem díky tomu dostal chuť nanovo bojovat a žít. To samé i radám právního zástupce, kterých jsem nesčetněkrát moc rád využil. Musím přiznat, že na vstupním semináři jsem byl velice skeptický, plný vzteku, bezmoci a zoufalství a přednášenému programu jsem nevěřil. V mých očích se jednalo pouze o další pofidérní projekt. Měl jsem v sobě akorát pocity revolty a chuť boje proti všemu, co bylo přednášeno. Když jsem se pak ale podíval okolo sebe a zjistil jsem, že jsem v kolektivu podobných zoufalců, tak se ve mně něco pohnulo a uvědomil jsem si, že je na čase něco s tím dělat. Začal jsem o všem vážně přemýšlet a přišel i na další setkání. A následně na další. Po každém setkání, semináři nebo jen pohovoru jsem se cítil daleko lépe a vnímal jsem na sobě, jaké dělám pokroky. Jsem moc rád, že jsem téměř pokaždé mohl zůstat o něco déle a rozebrat své soukromé problémy. Velice mi pomohlo znát názor někoho jiného jelikož jsem sám sebe těžko mohl hodnotit. Buď jsem se litoval nebo jsem se nenáviděl, a to až do takové míry, že jsem sám sebou opovrhoval. Chápající přístup realizačního týmu projektu ke svým klientům je ve skutečnosti známkou toho, že jsou to lidé na pravém místě. Velice oceňuji vaše lidské jednání. Jednání s citem a pochopením. Nakonec jsem absolvoval všechny semináře a splnil bagatelní podporu tohoto kurzu. To ale nebylo to nejlepší. Třešničkou na dortu bylo to, že se díky poradně povedlo mě zaměstnat a já jsem se po dlouhé době stal opět plnohodnotně zaměstnaným občanem pracující za svou vlastní mzdu a schopným se postarat sám o sebe. Byl to najednou úžasný pocit. Já, který se kvůli svému handicapu ocitl v těžké finanční i zdravotní životní situaci a řešil to, že o mě nikde nebyl zájem. Já, který neměl práci, peníze, rodinu ani žádnou sebeúctu. Neměl jsem nic a v jeden moment jsem uvažoval i o sebevraždě. Dnes po absolvování projektu si kladu otázku: proč? Čeho bych docílil? Co bych dokázal? Pouze bych ukázal svou zbabělost. Dnes je všechno jinak. Můžu na sebe najednou být zase pyšný a hrdý. Nestydět se za sebe. Děkuji za to, že jste mi dokázali otevřít oči, najít řešení a spatřovat v sobě zase plnohodnotného člověka jako dříve.
