V druhé polovině října letošního roku navštívili pracovníci Diecézní charity Litoměřice a Charity Litoměřice Mongolsko. Účelem cesty bylo navštívit organizace Společnost sv. Františka Saleského a Verbist Care center, které v Mongolsku působí, a které Diecézní charita Litoměřice dlouhodobě finančně podporuje. Během 14 denní návštěvy charitní pracovníci navštívili dětské domovy, dětská centra, školy a další instituce provozované podporovanými organizacemi v Ulánbátarů, v Darchanu,  v Erdenetu, ale i ve venkovských oblastech (v Showuu), a které se zaměřují na péči o děti a rodiny žijící v obtížných sociálních podmínkách. Zapojili se také do běžné činnosti s dětmi. Cílem výpravy bylo poznat místní situaci a prodiskutovat možnosti další spolupráce našich organizací. V následující části Vás provedeme den po dni naší výpravy.

• Den první (17.10.2023)

Cesta do Mongolska byla dlouhá a náročná. Časový posun je výrazný, ale charitní pracovníci už jsou na místě. Velká část země má charakter náhorní plošiny, drsné podnebí a rozlehlé stepy patří mezi první okamžiky, které vnímají.  Verča, Jakub a Honza se hned po příletu zapojili do programu v prvním středisku v Mongolsku, které navštívili, a které podporujeme. V Ulánbátaru navštívili dětský domov a učiliště.

• Den druhý (18.10.2023)

Tento den byl ve znamení poznávání kultury a hlavního města. Expedice navštívila moderní centrum města, ale i jeho chudší okrajové části, kde lidé žijí v obtížných životních podmínkách bez napojení na pitnou vodu a další infrastrukturu. Velmi je zaujala návštěva přírodovědného muzea, ve kterém jsou k vidění mimo jiné kosterní pozůstatky dinosaurů z pouště Gobi. Velkou část dne strávili v nejstarším mongolském buddhistickém chrámu. Den zakončili návštěvou kulturního centra na představení tradičního lidového umění Mongolska.

• Den třetí (19.10.2023)

Expedice se rozloučila s farností v Ulánbátaru a vyrazila do Showuu, venkovského sídla Salesianů Dona Bosca. Přivítaly je místní děti tradičním čajem s mlékem a tancem. Zejména do této oblasti směřuje finanční pomoc našich Charit. Venkov překvapil svou rozlohou a svobodou všech zvířat. Expedice navštívila místní kostel a zúčastnila se odpolední mše. Po ní následoval cyklovýlet s dětmi po okolí. Povečeřeli s otci a bratry Salesiánské komunity.

• Den čtvrtý (20.10.2023)

V pátek expedice navštívila komunitu v Zunuumod, kterou spravuje sympatická sestra Hanako z Japonska. Strávili zde celé dopoledne. Účastnili se tradiční mše, prohlédli si místní družinu. Honza a Kuba se pustili do oprav rozbitých přístrojů. Odpoledne trojice vyrazila na svatou horu Tse Tsee Gun. Na vrchol hory dorazili až těsně před západem slunce, takže téměř celý sestup proběhl po tmě. Návrat z nočního dobrodružství naštěstí proběhl bez vážnějších komplikací a výprava se zdárně vrátila do Showuu.

• Den pátý (21.10.2023)

Expedice se zapojila do celodenního programu a práce s místní komunitou. Ráno proběhla mše. Následovalo moc krásné představení, které si pro ně připravili místní děti. Po obědě vyrazili navštívit rodiny, které naše Diecézní charita podporuje.

• Den šestý (22.10.2023)

Nedělní program probíhal podobné jako v sobotu. Dopoledne proběhla mše, následovala hodina katechismu a oběd. Po obědě začaly volnočasové aktivity dětí. Honza a Kuba se pustili do míčových her a Verča s nejmenšími do "rukodělných aktivit" z dostupných materiálů. Odpoledne výprava zahájila přesun do dalekého Darchanu. Cesta byla dlouhá, klikatá, plná nástrah, zejména z důvodu probíhající opravy hlavní silnice, ale naši řidiči (Kuba i Honza) si již na místní specifické dopravní podmínky zvykli a po náročně pětihodinové cestě večer úspěšně dorazili do cíle.

• Den sedmý (23.10.2023)

Pondělí bylo dnem poznávání místní komunity v Darchanu, zejména jejich zemědělského projektu, který učí Mongolské obyvatele pěstovat zeleninu a využívat tzv. "Green housů", neboli skleníků. Mongolci jsou totiž primárně pastevci a pěstování jim s ohledem na specifické klimatické podmínky není úplně vlastní. Navštívili také místní školu, knihovnu a dětské centrum. Odpoledne zažili pocit jezdců Rally-Dakar během dvouhodinového přejezdu po Mongolské stepi.

• Den osmý (24.10.2023)

V úterý expedice vyrazila do města Erdenet navštívit naší Charitou podporované zařízení bratři Verbistů. Vice jak tříhodinová cesta do Erdenetu svými scenériemi občas připomínala prérie jako na divokém západě. Nicméně cestování zde rozhodně není jednoduché. Občas se jede pohodlně a rychle po krásné asfaltové silnici, velmi často také velmi pomalu po panelce nebo značně rozbité cestě, a vždy jen tak, co všude přítomná stáda krav, koní a koz dovolí. V Erdenetu na výpravu čekal otec Leonardo z Konga, který je provedl jeslemi, školkou a volnočasovým centrem pro děti, které Verbisté již patnáctým rokem provozují a rozvíjí. Toto zařízení se stará převážně o děti nezletilých matek a samoživitelek ze sociálně slabých poměrů. Zajímavá a přínosná návštěva se protáhla až do pozdních dopoledních hodin, a do Darchanu se tak vrátili až po 10 hodině večerní. 

• Den devátý (25.10.2023)

Ve středu se expedice přesunula z Darchanu do Ulánbátaru na plánovanou návštěvu sirotčince, který v hlavním městě provozují Verbisté. Více jak čtyřhodinovou cestu si obohatili návštěvou krásného budhistického skalního kláštera. Následně navštívili hřbitov, na kterém již za doprovodu otce Leonarda uctili památku zesnulého biskupa Wenceslawa Padilly. Provoz v hlavním městě je v odpoledních hodinách téměř statický, a tak příjezd do sirotčince se díky pomalé jízdě v koloně opozdil téměř o dvě hodiny. I tak měli dostatek času na to, poznat, jak zařízení funguje a prodiskutovat s pracovníky provozní záležitosti. A protože nepříliš kvalitní silnice dávají místnímu vozovému parku pořádně zabrat, menší technické problémy se projevili i na jejich voze. Zlaté české ručičky našich členů výpravy ráno ale závadu odstranily, a tak nic nebrání pokračovat dále dle planu.

• Den desátý (26.10.2023)

Včerejší den byl poprvé od příjezdu výhradně ve znamení odpočinku a poznávání turistických atraktivit. Nejdříve zakusili atmosféru největšího ulánbátarského tržiště Naran toul. Následoval přejezd k jednomu turisticky nejnavštěvovanějšímu místu Mongolska, kterým je monumentální socha Čingischána. Večer kolegové dorazili do národního parku Tirilj, kde přenocovali v jurtovém kempu. Druhý den ráno navštívili další z místních turistických atraktivit - sklaní útvar ve tvaru želvy. Následoval přesun do Showuu, kde již stráví zbytek pobytu před pondělním odletem domů. 

• Den jedenáctý (27.10.2023)

Celý den výprava charitních pracovníků trávila v Shuwuu ve společnosti místních dětí, se kterými provozovali nejrůznější volnočasové aktivity. Zatímco Veronika s děvčaty vyráběla ozdoby z korálků, Honza hrál s dětmi míčové hry a Jakub se pustil do opravy jejich vozu, které toho během posledních sedmi dnů na mongolských cestách hodně vytrpělo. Současně měli možnost zkontrolovat stav veřejné studny, na jejíž vybudování se Diecézní charita Litoměřice podílela finančním příspěvkem.

• Den dvanáctý (28.10.2023)

Neděle byla posledním dnem před odletem domů. Po účasti na nedělní mši se po zbytek dne naši charitní pracovníci věnovali dětem a provozovali s nimi nejrůznější aktivity. Pro velký úspěch z předchozího dne se děti opět zapojily do výroby náramků z korálků, které místní komunita plánuje věnovat zástupcům Evropského parlamentu. Ti Showuu navštíví za tři dny. Nechyběl ani u místních dětí velmi oblíbený cyklovýlet po okolí. Večer následovalo již jen balení a rozlučková večeře se zástupci místní selesiánské komunity.

• Den třináctý a čtrnáctý (29.10. a 30.10.2023)

Poslední den do Mongolska zavítala skutečná zima. Po několika týdnech krásného slunečného počasí teplota klesla hluboko pod bod mrazu a krajinu pokryla sněhová pokrývka. Sněhová nadílka trochu zkomplikovala provoz na letišti, ale i přes tyto komplikace výprava s několika hodinovým zpožděním odletěla a po osmihodinovém letu úspěšně přistála v německém Frankfurtu.